Průmyslová sága

Peugeot Historie - Průmyslová sága

Průmyslová sága

Průmyslové dobrodružství Peugeot se zrodilo ve slévárně oceli, zřízené v bývalém mlýně na obilí. Slévárna oceli se brzy změnila ve výnosnější továrnu na válcování za studena, což si rodina nechala v roce 1818 patentovat. Tato činnost vyústila ve výrobu nářadí, pil a hodinových strojků. Díky své kvalitě se výrobky setkaly s úspěchem, továrna prosperovala, výrobky se vyvážely. Kvalitu začal brzy symbolizovat znak lva.

Peugeot posléze diverzifikoval výrobu mnoha různými směry, zahrnovala množství nářadí a výrobků, které představovaly všemožné manuální řemesla 19. století. V roce 1840 se firma dostala z dílen do kuchyně, protože přišla s prvním mlýnkem na kávu. Ten se vyráběl až do roku 1975, od začátku 30. let fungoval na elektřinu. Slavný mlýnek si oblíbili i profesionálové, používal se v koloniálech i kavárnách. Stejnou cestou se vydal i mlýnek na pepř. Díky patentovanému systému je prakticky nezničitelný, vyrábí se dodnes a do celého světa ho byly prodány miliony kusů.

Firma se lvem ve znaku se zajímala i o ženský svět, vyráběla krinolíny a korzetové výztuhy a v roce 1867 přišla s šicími stroji, jejichž výroba pokračovala až do roku 1936.

Okolí města Montbéliard se vyhnula pruská vojska, takže dál prosperovalo. Přispěla k tomu i výroba slavných velocipédů, dvojkolek a trojkolek. Stejně jako pozdější výroba žehliček, ve 20. letech praček, po vynálezu rádiového vysílání výroba rádiových přijímačů a v 60. letech výroba domácích elektrospotřebičů, mimo jiné prvního kuchyňského robota Peugimix, a dalších výrobků.

V polovině 19. století vyrostly nové továrny ve Valentigney a v Beaulieu, kde se později začaly vyrábět automobily. Průkopník výroby automobilů Armand Peugeot věděl, že jejich budoucnost spočívá v benzínových motorech. Po krátké přestávce, kdy vyráběl společně se Serpolletem parní tříkolky, se rozhodl využít benzínového spalovacího motoru a podepsal smlouvu s Gottliebem Daimlierem a společností Panhard et Levassor (vlastnící licenci na jejich výrobu ve Francii). V roce 1891 se na trhu objevil první sériově vyráběný čtyřkolový automobil značky Peugeot s benzínovým pohonem, Type 3.

Úspěch se brzy dostavil. Předtím ale musel Armand Peugeot oddělit automobilovou výrobu od ostatních výrobních činností svého bratrance Eugena, který nesouhlasil s výrobou automobilů. V roce 1896 Armand založil společnost Société des Automobiles Peugeot a nechal postavit novou továrnu na výrobu automobilů v Audincourt. Podle podmínek oddělení bylo Eugenově společnosti „Fils de Peugeot Frères“ zakázáno vyrábět automobily a firma Société des Automobiles Peugeot nesměla vyrábět nástroje, dvojkolky, tříkolky a čtyřkolky se sedlem.

Eugenovy synové však i tak přišli v roce 1905 s vlastní automobilovou značkou Lion-Peugoet, vyrábějící lidové modely aut. Situace se urovnala v roce 1910, kdy se obě značky sloučily. Prvním užitkovým automobilem byl v roce 1895 Type 13. První motor z produkce Peugeot se objevil o rok později. První továrna mimo region Franche-Comté byla otevřená v roce 1897 ve Fines-Lille.

Po sloučení byla vzniklá společnost průmyslově silná, tvořily ji čtyři továrny v Audincourt, Lille, Beaulieu a Valentigney. Před první světovou válkou vyrobila společnost Peugeot 10 000 automobilů, což byla polovina tehdejší francouzské výroby.

Po válce se však Peugeot dostal do finančních problémů. Zadlužená společnost si musela vypůjčit a v roce 1926 se nejvýnosnější výroba kol od výroby automobilů právně osamostatnila a vznikly dvě společnosti, Automobiles Peugeot a Cycles Peugeot.

V roce 1925 opustil továrnu 100 000. vůz Peugeot. Výrobní prostředky se v roce 1929 soustředily v továrně v Sochaux, která byla otevřená v roce 1912. Díky úspěchu modelu 201 značka relativně dobře přežila krizi 30. let.

Po druhé světové válce se s vozem 203 prosadila jednomodelová politika. Ta se uplatňovala až do roku 1965, kdy se na trhu objevil model 204. Ve stejném roce vznikla holdingová společnost Peugeot SA kontrolující všechny společnosti skupiny. O čtyři roky dříve byla zahájena výstavba továrny v Mulhouse, předurčená stát se druhou největší výrobní továrnou značky.

Na začátku 70. let se Peugeot stal druhým největším francouzským výrobcem s 500 000 vyrobenými vozy. Značka podepsala v roce 1966 smlouvu o partnerství s firmou Renault, jejímž jedním z výsledků byla v roce 1971 za přispění firmy Volvo výroba motoru, z něhož se později stal V6 PRV. Po tomto partnerství, v rámci něhož byla otevřena společná továrna v Douvrin, se objevily další: v roce 1981 byla podepsána dohoda s Fiatem na výrobu užitkových vozů a MPV, v roce 1988 dohoda s Fordem na vývoj naftových motorů a konečně v roce 2001 s Toyotou na modely s malým zdvihovým objemem a o rok později s BMW na benzínové motory.

Po převzetí Citroënu v roce 1976 vznikla skupina PSA Peugeot-Citroën. Lev, stále více chtivý růstu, odkoupil o dva roky později všechny tři evropské pobočky Chrysleru. Skupina PSA současně získala továrny v Poissy, v Rytonu ve Velké Británii a ve Villaverde ve Španělsku. Strávit tyto nákupy, k nimž došlo během krátké doby, se však ukázalo poněkud obtížné. Pokus oživit značku Talbot za pomoci bývalých poboček Chrysleru skončilo neúspěchem.

Mezinárodní růst Peugeotu byl poznamenán příchodem do Číny v roce 1985, což bylo v době globalizace absolutně nutné. Dalším krokem bylo otevření továrny v brazilském Porto Real v roce 2001, čímž se společně se zřízením továrny v Argentině posílila přítomnost značky se lvem ve znaku na trzích Mercosuru.